Všechno je jednou poprvé
Foto: autorka

Všechno je jednou poprvé

11. 4. 2017

Cítím velký tlak, zapadla jsem do sedadla a koukám se z okénka, jak se letadlo odpichuje od země. Prudké stoupání. Tělo mám sevřené, odstředivá síla mi nedovoluje pohyb, jsem nadechnutá, co to jen jde, aby mi nebylo špatně od žaludku.


Do očí mi stoupají slzy a volně mi stékají po tvářích. Cítím velké dojetí a zadržuji vzlykání. Okénkem vidím malé pohybující se tečky aut, které se vzdalují, a pak už nic. Vystoupali jsme na oblaka, slunce svítí intenzivněji přes pavučiny mlhy, které se převalují přes letadlo a najednou vidím nekonečno.


Nepopsatelná krajina ticha a ta nádhera všude kolem. Vůbec necítím strach. Jsem jako v nebi a také si tak připadám. Už nevnímám samu sebe jako celek, ale jako součást všeho kolem. Rozplynula jsem se ve vesmíru. Hltám každičký okamžik tohoto stoupání. Tak to je to, co jsem doposud nepoznala a nikdy neviděla na vlastní oči.


Do reality mne vrací mužský hlas z palubního mikrofonu. Pilot nám sděluje, v jaké jsme výšce. Letušky rozvážejí občerstvení. Letadlo nabralo výšku a letíme rovně. Můžeme se odpoutat.

Ticho je přerušeno rozhovory spolucestujících, kteří vyndávají jídlo, aby posvačili, objednávají si pití, vstávají, aby se protáhli. Sleduji, jak zapínají notebooky, nasazují sluchátka, jak děti poskakují v uličkách.

Uvolňuji se. Vše je zalité sluncem a já sleduji bílá oblaka pod sebou a je mi nepopsatelně krásně. 

Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Hašková
Letěla jsem poprvé, když mi bylo 14 let. Tenkrát ještě byl při vzletu a přistávání velký přetlak, takže letušky roznášely tvrdé bonbony a bylo povinné je cucat, aby se vyrovnal pocit přetlaku. To už teď není. Užila jsem si dlouhý let 36 hodin. Dnes už to trvá tak 10-15 hodin. Letět ve velkém letadle, kde je jedna řada složena ze tří částí 3-4-3, není nic příjemného. I menší člověk si nemá kam dát nohy, nástup prvá půl hodiny. Dlouhé lety už mi stačily.
Alena Vávrová
Ve velkém dopravním letadle jsem ještě nikdy neletěla, jen 3x v malém sportovním. Létání mne odjakživa fascinuje, užila bych si to asi jako vy. Díky za sdílený prožitek!
Irena Drob
Letěla jsem několikrát, nejkrásnější byl let do Turecka - odlétali jsme brzy ráno a letěli vstříc svítání. Letadlo poloprázdné, tak jsem se mohla posadit kamkoliv a dlouho si užívat nádhery vycházejícího slunce. Také jsem se divila, že téměř všichni spí.
Lidmila Nejedlá
Letěla jsem ve veliké bouřce, znervózněla jsem, když se připoutaly i letušky. Dvě turbulence následovaly krátce za sebou. Seděla jsem vedle slovenského hokejisty Šatana, chtěla jsem se ho chytit za ruku, ale netroufla jsem si.
Zuzana Pivcová
Když jsem letěla poprvé, bylo mi 23 let, vůbec jsem se nebála a byla jsem okouzlena tím, co vidím a prožívám. Pak jsem zažila za letu bouři, kdy pilot s námi musel rychle stoupnout, letušce tehdy začalo padat občerstvení z rukou. Pak jsem měla dlouhou odmlku a navíc došlo k několika katastrofám a začala jsem nejistět. Nakonec jsem to v sobě překonala, musela jsem létat často. Ale pokaždé při startu jsem zavřela oči a odevzdala se do Božích rukou. A tak je to vlastně dodnes. Díky za hezký zážitek.
Jana Šenbergerová
Po nočním letu jsem zažila úchvatné rozednívání a vůbec jsem nechápala, jak mohli všichni spát. Krásně jste to popsala.
ivana kosťunová
Teď teprve vidím, o co jsem přišla, když jsem letěla v noci :)). Al i tak si myslím, že bych si to nedokázala tak prožít, jako vy. Moc hezké.