Jídlo jako inspirace slouží už po generace (slova v přeneseném smyslu - úkol dálkové studentky pro Rožnov)
Ilustrační foto: pixabay.com

Jídlo jako inspirace slouží už po generace (slova v přeneseném smyslu - úkol dálkové studentky pro Rožnov)

21. 6. 2017

Miluška Pšeničková a Eliška Sladká byly kolegyně ze školy ve Veselé a zároveň kamarádky. Ovšem, kamarádky jen do chvíle, než na školu nastoupil ředitel Krajíček a obě "holky" zaujal. Ten se však záhy začal točit výhradně za Eliškou, což Milušku uráželo. Roznesla řadu pomluv - Co si ten paprika o sobě myslí? Má máslo na hlavě, po chodbě se táhne jak štrúdl, jak by ne, když má takový pivní sud... A Elina? Taková vysušená treska, jen když mi leze do zelí!  Jenže ředitel viděl Elišku jinak. Holka krev a mlíko, pěkná roštěnka. Tvářičky jablíčka, pleť broskvička, medový úsměv a hlavně o hezkých pár let méně než Miluna. To bylo jiné kafe a Miluščiny šunky neměly vůbec šanci.

A tak Miluška vymyslela, že musí před ředitelem vyniknout jinak. Na pedagogické radě navrhla, že nacvičí na závěr školního roku se žáky divadlo - aspoň se blýskne a slízne všechnu smetánku. V makovici se jí užuž rodil plán. V hodině slohu zadala deváťákům vytvořit námět na divadelní hru. Zatímco dívky vymyslely spíš limonády podobné televizním seriálům, u mnohých hochů vznikl pěkný nářez. To je na houby, povzdechla si Miluška, nasolila pár sardelí a šla tvořit hru sama.

Nejlepší bude pohádka, ne přímo klasika, ale také ne nějaký slabý čajíček, nesmí z toho být nějaký guláš nebo fašírka, musí to být super pecka! To však byl pěkně tvrdý oříšek: Dialogy spojí nějakou tou "vomáčkou", s kterou vystoupí na scénu vypravěč. Roli svěří Kamilovi, synovi školníka Zajíčka, ten má pusu proříznutou dost. Do role Honzy bude nejvhodnější Honzík, syn farmáře Borovičky. Buřtík Honza je sice v tělocvičně spíš jak pytel brambor, ale v jádru je hoch zodpovědný. Roli zvládne, není přec žádný salát. Draka ztvární mladší školníkův syn Zdenda a drakem unesenou princeznu si zahraje starostova Terezka. Nevadí, že je to taková nudle, která by se mohla převlékat za bičem. Na princeznu dobrá a třeba pak starosta pustí pro školu i nějaký chlup. Zato Anička, kterou Honza zanechal doma a šel do světa, byla holka jak lusk, úplně z jiného těsta. Představitelka Pavlínka byla sice trochu buchta, ale pusu jak malinu, očíčka jak borůvky, nosík jak pralinku. No a ty špíčky na zadečku se v široké selské sukýnce ztratí. A závěr pohádky? Přímo třešnička na dortu: Honza nechá bleduli princeznu královskému otci a na darovaném koni odjuchá zpět domů, za mámou a za Aničkou (Miluška doufala, že farmář Borovička zapůjčí synovi aspoň poníka).

Nato si Miluška vymínila, že se bude hrát venku na školním hřišti, protože v tělocvičně by byli všichni jako sardinky.

Po pečlivém nácviku a přípravách nastal den D. Slibované počasí jako víno se nějak nepovedlo. Na hřišti to místy klouzalo jako po másle. "Tak to jsme v pěkné kaši", prohlásila režisérka, "nějak se nám to zavařilo!" Nejvíc bláta zůstalo v dračí sloji, kde měl Honza s drakem bojovat. Hrdina udělal v běhu k drakovi pořádnou placku. Hubatý vypravěč Kamil se začal řehtat, že ten řízek zabije sebe místo draka, a strouhal Honzovi mrkvičku. Uražený Honza udeřil draka Zdendu holí o trochu víc, než měl. Dal mu na kokos a objevila se i kapka rajské. Kamil vykřikl: "Ten makovec mi snad zabije bráchu!" a šel Zdendu bránit. Obecenstvo začalo pokřiky fandit střídavě Honzovi i drakovi. Učitelka Miluška musela vyhlásit mimořádnou přestávku, aby se herci mohli dát trochu do pořádku. Honza - košili samý flek, na zadku lívanec - se rozbrečel a chtěl utéct. "Kde je Honza?" zděsila se učitelka. "Spadl do rýže", utrousil Kamil. Velkolepý závěr se nekonal. Farmář Borovička svého ztraceného syna Honzu vysadil na poníka a místo k pohádkové mámě a Aničce se jelo rovnou domů. Starosta se neradoval ani za mák a škole nedal nic.

Milušce se rozplynulo pomyšlení na slávu a tučnou odměnu a prohlásila, že divadlo už nikdy, ani za půl melounu! Na hřišti zůstaly jen roztroušené koňské koblihy a v dáli, vedouce se za ruce, mířili k lesu ředitel Krajíček s Eliškou.

Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Jak je možné, že mi tahle jídelna úplně unikla? Pro mě neuvěřitelné a skvělé! Zkrátka čistá pětka!
Libor Farský
Doufám,že se přijedete se Zuzkou podívat na Otáčivé hlediště v Č. Krumlově až budou dávat třeba Ze života hmyzu.
Helenka Červenka
Mňam, dobrý Marcelin gulášek, dám si repete :-)
Jaroslava Handlová
Bavím se, Marcelo i Zuzko, díky. Jsou to výborně proložené vrstvy chutného špízu.
Zuzana Pivcová
Ano, bylo to vyprávění do Rožnova, ale zdálo se mi, že tam na to už není čas. Tak snad si ten příběh, ve kterém bylo docela umění nasoukat tam všechny jídelní obraty (já bych je do příběhu asi nespojila), alespoň pro pobavení k někomu cestu najde. :-)
Hana Rypáčková
To jsou mi věci... Tatínek mi vážně říkal o vojácích, jak se hlásí : Veselý Bobek Vyskočil........Vtipné...
Anna Čípová
Vtipné a čtivé. Díky.
Elena Valeriánová
Marcelko, přestala jsem počítat u dvanácté ingredience. Vy holky Pivcovy, to máte v krvi. Super.
Marie Novotná
Myslím,že se o tom zmínila Zuzka v Rožnově.Nebo je to jiný článek.Hezké počteníčko.Díky.
Marie Ženatová
Díky za zajímavé vyprávění...
Naděžda Špásová
Hezké, vtipné a že života. Rozkol mezi kamarádkami kvůli klukovi jsem zažila na vlastní kůži. Bohužel, já byla ta oklamaná.