Přesně před jedním a půl stoletím, 30. listopadu 1862, založil sběratel, vlastenec, cestovatel a mecenáš Vojtěch Náprstek České průmyslové muzeum. Instituce sídlící v pražském domě U Halámků se po smrti svého zakladatele přeměnila na národopisné muzeum, které nese Náprstkovo jméno.
Vojtěch Náprstek, původním jménem Adalbert Fingerhut, se coby student v revolučním roce 1848 zúčastnil povstání v Praze a Vídni. Poté, co byla revoluce potlačena, emigroval do USA, kde prožil následujících deset let.
V roce 1858 se Náprstek vrátil do vlasti a rodinný pivovar na dnešním Betlémském náměstí proměnil na centrum české inteligence. O čtyři roky později pak v budově vzniklo České průmyslové muzeum, které navzdory svému názvu shromažďovalo také předměty etnografické a umělecké povahy, které přiváželi Náprstkovi přátelé a cestovatelé z celého světa. Mezi nimi i slavný Emil Holub, Josef Kořenský či Antonín Frič.
Po smrti svého zakladatele v roce 1894 se muzeum stalo národopisným a od konce druhé světové války se zaměřuje výhradně na neevropské kultury. Návštěvníci tak mají přímo v centru Prahy možnost nahlédnout do unikátních sbírek dokumentujících život původních obyvatel Ameriky či Austrálie.
Náprstkův velký zájem o pokrok byl patrný i po jeho smrti, kdy si jako jeden z prvních Čechů přál být zpopelněn. Protože to však tehdejší rakousko-uherské zákony neumožňovaly, musely být jeho ostatky převezeny ke zpopelnění do sousedního Saska. Ve své závěti svůj majetek přiřkl svému muzeu – součástí jeho osobních sbírek bylo 46 tisíc svazků knih a 18 tisíc fotografií.
