FOTO: autorka

Příběh na 100 slov : Pohledy z poslední řady

12. 6. 2016

Tento příběh nemá zadání, přesto se pokusí přiblížit setkání i60 v Loučné nad Desnou v letošním roce 2016, ovšem poněkud jiným pohledem. Pohledem poslední vzadu. Proč? Otázka zněla, pojedu, nepojedu? Díky Soničce autem zvládla jsem cestu a díky dozoru Alenky pobyt. Čím začít? Díky Majce všechny výlety byly úžasné. Prohlídka Loučné, Velké Losiny i přečerpávající vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Jaké to je v poslední řadě? Složité. Nejen, že moc nevidíte, ale stále se na vás někde čeká. A výhody? Zcela určitě nemůžete zabloudit, neboť ti vpředu ukazují cestu. Zvu vás do kina. V galerii se dává „film z poslední řady“.

Poděkování na 10 slov - komentář

Příběh na 50 slov: Sladký, "sladký" návrat

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 28.8.2016 19:14

Paní Jitko, děkuji za milá slova a Pohádky lze koupit na adrese: http://www.stahuj-knihy.cz/stahujknihy/eshop/0/3/5/723-Kolarova-Danuse-Pohadky-pro-Adelku

Jitka Valachovičová 28.8.2016 08:05

Paní Dano, hezky napsáno = je to ze života, kdybych tam byla i já, byly bychom vzadu dvě a bylo by ještě veseleji. Já chodím s hůlkami NW-----teď se budu pídit po Vaší knížce "Pohádky pro Adélku" - chtěla bych jí pro vnučky pod stromeček, škoda, věnování autorky by bylo pěkné. zdravím♥

Eva Mužíková 20.6.2016 17:44

Danko, krásné fotky, ta : " Ve výstavní síni" mne pobavila... díky za přiblížení krásné atmosféry...

Dana Kolářová 17.6.2016 17:02

Děkuji všem za milá slova.

Elena Valeriánová 15.6.2016 13:08

Není co dodat, jen *****

Dana Kolářová 14.6.2016 14:52

Alenko, děkuji a s nedělí souhlas.

Alena Vávrová 13.6.2016 17:57

Dano, moc hezky a hlavně s vtipem jsi všecko o srazu v Loučné svým příspěvkem doplnila. A naše nedělní zpívánky také neměly chybu.

Zuzana Pivcová 12.6.2016 21:27

Myslím, že není vždy rozhodující, zda sedí divák v první nebo v poslední řadě při představení. Podstatné je, jak ho prožívá a jak v něm jeho duše spoluúčinkuje. :-)

Marie Seitlová 12.6.2016 17:31

Danuš, už jsem se koukla, opět výstižné. Díky.

Dana Kolářová 12.6.2016 17:31

Majko, i já děkuji i za oko na posledního, dobře jsem si všimla. :-) A, že tvé pozvání vyvolalo tolik pozitivních reakcí. Vždyť když se k perfektní organizaci přidá srdíčko, není se co divit. Prožila jsi dětství v krásném kraji a návrat do rodných míst je nejkrásnější. Ještě jednou děkujeme za pozvání!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínka na moji babičku

Každý má či měl svou babičku. Někteří mají dvě, já však poznala jen jednu - maminku mé maminky. Tatínek už své rodiče ztratil dříve, než jsem se narodila.

Zdenka Jírová

O hlídacím havranovi

Obdrželi jsme od dcery dárek – plastového havrana v životní velikosti. Tak jak se obvykle odkládají…

Jana Hošková

Na dovolenou i se zdravotním omezením? Ano, jde to!

V roce 1991 jsme byli s manželem na první společné dovolené v italském městečku Bibione. Poprvé jsme mohli vyzkoušet, zde je moře opravdu slané, jak chutná pravá Italská zmrzlina a jak rychle se dá opálit a nebo spálit.

Zdena Tesařová

Zápisník starého muže: Dobrý skutek

S přáním hezkého dne a poděkováním za „darovaný úsměv“. Tak nějak končil velmi hezký, doručený email od milého člověka. Připomnělo mi to počin z dávných let ještě pracovní kariéry.

Zdeněk Folvarčný

Vrah a ředitelka školy

Je možné spojení ředitelky školy s mužem odsouzeným za vraždu? Je. Není to fantazie spisovatele. Je to život. Vstoupila s ním do manželství a v 45 letech mu porodila syna. Asi to nebylo šťastné. Před tím byla vdaná také za učitele, s kterým má další tři děti.

Jindřich Berka