Opravdu byste chtěli být znovu mladí?
Ilustrační foto: pixabay.com

Opravdu byste chtěli být znovu mladí?

9. 2. 2020

Zvláště ve zralém věku se začíná do našeho každodenního myšlení vkrádat řada nových otázek, co a jak bude dál. Někteří dokonce celkem oprávněně uvažují i o nemocech a konci života.

Jiní naopak vzpomínají na minulost a vybavují se jim různé pozitivní zážitky. Byli jsme ale opravdu šťastnější? Bylo to dřív lepší? Zkrátka, chtěli bychom být zase mladí? A pokud ano, tak jak mladí, v jakém věku? 

Začněme u dětství. Někteří tvrdí, že to byly nejšťastnější roky, kdy jsme byli zcela bezstarostní a nenesli celkem za nic zodpovědnost. Ale přijde na to. Někdy bývá dětství tak trochu nadhodnoceno. Bylo to období, kdy jsme museli ráno vstávat a chodit do školy, učit se i to, co nás nebavilo, a dělat úkoly. Ne pro každého to bylo období snadné a příjemné. Mnozí nežili v příliš dobrých sociálních podmínkách. Někteří museli i jako děti dost tvrdě pracovat.

A co puberta? Bylo to vzrušující období, spojené s objevováním širšího světa, vlastního těla a jeho změn, mezilidských vztahů. Někdy však s sebou neslo určité vyčlenění z kolektivu, nejistotu, kam patřím, zklamání, revolty a změny vztahů k dospělým.

Pak tedy mladý dospělý věk, dvacet, třicet. pravda, život byl už o něco jednodušší. Ukončili jsme školy, získali práci, většinou se s někým seznámili, měli děti. Objevilo se mnoho radostí a naopak starostí, ať už finančních nebo osobních, často spojených se společenským vývojem u nás. Nevydařené vztahy, neuspokojující práce, malé ocenění a pochybnosti o svých minulých rozhodnutích.

Ve středním a ještě vyšším věku se už člověk celkem zná, své silné i slabé stránky, nutná omezení, únosné kompromisy, ale i rezignace. U žen nastává s obavami očekávaná menopauza, která ve skutečnosti nemusí mít zdaleka žádný drastický průběh. Pomalu nám dospěly děti a máme mnohdy ještě staré rodiče. Pro někoho je to možná nejvíc stresující období.

A co nyní, v našem současném věku šedesát a (mnohdy podstatně) více? Úvahy, jak se kdo cítí a co by vlastně chtěl, jsou velmi individuální a nepochybně souvisejí s kvalitou dosud prožitého života. Někdo říká, že by se chtěl stále jen cítit jako nyní, v 65 letech. Jiní prohlašují, že jsou rádi, že prošli všemi etapami tak, jak  byly. Další konstatují, že by se chtěli vrátit do mládí, ale mít dnešní zkušenosti a pohled na svět. Jenže to právě nejde, to by byl podvod!

A co vy, chtěli byste být mladší, a kolik? Které období vašeho života pro vás bylo nejsnadnější či nejhezčí a naopak? Závidíte dnešním mladým, že ještě mají život před sebou?

stárnutí vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Karel Petřík
Rozhodně mladým nezávidím, že mají život před sebou. Nikdo netuší jaký bude. Někdo ho bude mít nádherný jiný smutný. Záleží na tom jak se k životu postaví a jaké budou mít také štěstí. Já si v životě užil své, dobré i zlé a nevidím důvod proč bych měl na tomto světě dál okounět. Jediné co mě těší když mám ještě sílu a mohu pomáhat nějak druhým. Při mé bídě a smůle už v životě asi nic hezčího nezažiju než doposud. Leda by se o to postarala má dcerka svými ještě ani nezapočatými vnoučaty. Na materiální hodnoty já kašlu. Ty mě neoslovují. Stačí mně zdraví, střecha nad hlavou, teplo, mít co do úst a mít někoho rád.
Karel Petřík
Jako dítě jsem neměl hezké dětství. Pro mne bylo nejhezčí období když se mně narodilo dítě a mohl jsem se těšit z jeho radostí, to bylo pro mne nejhezčí období mého života. Dnes si mnoho mladých lidí tuto radost nevědomky odsouvá na dobu kdy už dítěti nebude moc po chuti, že má tak staré rodiče.
Zdenka Jírová
Ani nevím, které mladší období by jsem chtěla vrátit. I když bylo mládí krásné, mělo i své stinné stránky, vždy po něčem krásném následovalo temnější období - nemoc, úmrtí rodičů, starost o děti. Jediné, co bych si přála, abych měla svoje kosti mladší alespoň o 20 let.
František Matoušek
Abych pravdu řekl moc dlouho jsem se nerozmýšlel a říkám ANO. Chtěl bych se vrátit do doby, kdy jsme se poznali s manželkou. Jí bylo 20 a mě 25 let. Vůbec by mě nevadilo, že jsme nic neměli, ale byli jsme plni lásky a ideálů. Co hlavní, měli bychom před sebou ještě 54 let, které jsme spolu již prožili a ty dnes před sebou určitě nemáme. A jestli závidím mladým? Závidím, i když vím, že je určitě nečeká lehká doba, ale vždyť my jsme to také neměli lehké(50-tá léta, okupace v r. 1968 a následná normalzace atd). My jsme žili za ostnatými dráty, oni mohou dnes "vyletět" kam se jim zachce. Přeji všem mladým(tím i našim vnučkám a pravučkám) šťastný život.
Marie Měchurová
Měla jsem velmi bohatý život, je to dáno mojí dobrodružnou povahou a touhou po nových zážitcích. Nejkrásnější bylo období po naší svatbě - budování hnízda a výchova dětí. Jsem i ve stáří hodně šťastná a přeji všem mladým aby to tak v budoucnu taky měli. Každý ale pro to musí hodně udělat. Nejdůležitější je tolerance a láska k lidem....
Naděžda Špásová
Dnešním mladým vůbec nezávidím, budou na tom hůř než my. Mladá bych být nechtěla, neměla jsem to moc jednoduché. Se stářím se začínám smiřovat, ale zatím mi to moc nejde. (✷‿✷)
Květuše Pinkasová
Ani nemusím přemýšlet, nechtěla... Co kdyby to bylo někdy nějak jinak. Mám pocit, že život je jak film. Srandičky, někdy smutné i tragické epizody a další pokračování. Hodně vzácných už chybí a hodně jich tu ještě není. Nikdo by si ale neměl dovolit Vám nic přerušovat a brát...
Jana Hošková
S velkým zájmem jsem si přečetla všechny vaše příspěvky a překvapilo mne, že téměř všichni by nechtěli být znovu mladí...proč, vždyť je to tak lákavé...ale dali jste i na to odpovědi a musela jsem s vámi souhlasit. Taky bych netoužila zopakovat si znova svůj život. A kdyby byl jiný, co když by byl horší, těch možností je bezpočet, proč by mohl být...a tak taky souhlasím, že bych nechtěla být nutně znova mladá. Ale co bych chtěla - abych se ve zdraví dožila ještě hodně let a nebyla ze mne seschlá, nerudná babka. Chtěla bych zažít ještě své pravnuky ale...budou oni ještě stát o mne ? Nedělám si iluze - na světě je to dobře zařízeno. Nikdo jiný ještě skutečně zatím nic lepšího nevymyslel... :-))
Jindra Hubačová
Zuzko, děkuji za pěkný článek. Odpověděla bych stejně jako Jana K.
Karel Boháček
Já tedy ano ! Bohužel ale co doba - nebude hůře ?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.