Dva různé pohledy na Vánoce
FOTO: Václav Soukup

Dva různé pohledy na Vánoce

30. 11. 2020

Narodil jsem se 5 let po válce a vyrůstal jako drtivá většina ostatních dětí ve skromnosti, těsně nad hranicí bídy. Vánoce byly tehdy jednou z mála příležitostí, jak si trochu přilepšit.

Děda s babi přijeli z venkova s nabitými taškami, a tak jsme si místo na krupicové kaši a žemlovce pochutnali na králíkovi a ostatních darech z jejich malého hospodářství.

Na stromečku byla panenská jablíčka, ořechy a papírové řetězy, které jsme si vyrobili ve škole. Pod ním pak zpravidla jeden dárek, se kterým jsme usínali v postýlce s lehkou horečkou, způsobenou dřívějším strachem, zdali k nám " Ježíšek " vůbec " trefí ". Počasí v těch letech bylo "Ladovské", spousta sněhu, zamrzlá řeka - hotový ráj pro všechny děti!

S příchodem globálního oteplování a konzumním způsobem života se můj pohled na Vánoce zcela změnil. Vznikly nové "chrámy", kde se setkávají vyznavači materiálního způsobu života a tráví tam při nákupech i několik hodin. Ti, kteří si nemohou dovolit dovolenou na horách, tráví čas s mobilem v ruce nebo u desetkrát i více opakovaných pohádkách v televizi. Těžko hledat vánoční romantiku při teplotách kolem 10 stupňů, dešti a blátě. Já měl to štěstí, že jsem celých 20 let před odchodem do důchodu vykonával práci průvodce-stewarda na lůžkových a lehátkových vozech. Evropa naší společnosti JLV na počátku 90-tých let otevřela "brány dokořán." Zájem o návštěvu Prahy byl po uvedení Formanova filmu Amadeus ze strany západních turistů obrovský. Před Vánocemi měl náš dispečer, který zajišťoval obsazení jednotlivých výkonů, "bolení hlavy", z velkého množství žádostí o poskytnutí dovolené a volna právě v době vánočních a silvestrovských oslav. Jedinou jeho jistotou jsem byl já, který jsem 19x byl s radostí připraven odjet kamkoli. Strávil jsem tak některý den z Vánoc,Silvestra a Nového roku v různých destinacích jako je Berlín, Mnichov, Hamburg, Frankfurt, Stuttgart, Paříž, Benátky, Budapest či Moskva. S dobrou knížkou, krabičkami jídla a cukroví to byly pohodové cesty s minimálním počtem cestujících. Kromě normálních diet jsem dostával mimořádnou finanční prémii a tašku lahůdek z našich potravinových skladů.

Horší to pak bylo po odchodu do důchodu. Snažím se manželce nepřekážet, a tak hledám každou vhodnou příležitost, abych "vypadl" z domu. Letos už po sedmé za sebou odjedu na seniorský pobyt do Frant. Lázní a vrátím se až 20.12, kdy už bude doma vše hotovo. Na Štědrý den jako každoroční rituál se projdu po Malé Straně, dám si v oblíbené restauraci 2 piva a přijedu domů těsně před večeří. Budu spokojeně usínat s vědomím, že mám to obrovské štěstí, že žiji v nejkrásnějším městě, piju to nejlepší pivo a dívám se kolem na nejhezčí ženy - to vše na celém světě!

Každý z nás má k Vánocům svůj vlastní vztah a je třeba ho plně respektovat. Pro věřící lidi mám velké pochopení a přiznám se k tomu, že jim tak trochu závidím. Právě pro ně může být můj článek považován třeba i za nevhodný. Ale svět je krásný právě v různorodosti názorů. Zde na stránkách I60 je skvělé, že můžeme bez cenzury své postoje vyjadřovat ve slušné diskuzi a poznávat odlišné postoje a názory druhých lidí. V den, kdy píšu tento článek, začíná Advent a i takový "hrozný" ateista jako já je trochu "naměkko".

Přeji všem do budoucích dnů zdraví, pohodu a hlavně pak to, aby byl koronavir v roce 2021 jen "zlým snem."

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.