Prázdninová reportáž: Já vezu révu z Burgund sem...
FOTO: autorka

Prázdninová reportáž: Já vezu révu z Burgund sem...

14. 8. 2016

Řekněme si to upřímně. Je to réva již zdárně zpracovaná do pitelného moku. Nemůžeme přece přijet z cesty po Burgundsku a následně Alsasku bez chutných vzorků, které nám spolu s přáteli zpříjemní prázdninové chvíle.

Tato krátká, leč vydatná prázdninová cesta Francií, spadla z čistého nebe. Byla napůl služební,  takže výhodná i finančně, a hlavně bez velkých očekávání .O to více zdařilá a úspěšná. Začala na velkém lyonském letišti A .de St. Exupéryho. V mínus třetím podlaží jeho garáží vyzvedáme bez velkých potíží zaparkované služební auto a vydáváme se na zpáteční cestu domů. Měří 1 500 km a povede nás pět dnů těmi nejkrásnějšími místy Burgundska a Alsaska.

Den první.

Míříme po rychlé dálnici do města Macon. Čeká nás tam příjemný hotýlek a město, které kdysi vévodilo Burgundskému knížectví. Řeka Saona, na které leží, tvořila přirozenou hranici mezi ním a Francouzským královstvím. Až do té doby, než si je Ludvík XIV. podmanil. Zaparkujeme pod jeho starodávnou katedrálou a s otázkou, kudy se vydat do historického centra, se obracíme na sympatickou paní, vracející se zřejmě z práce domů. Ta, bez velkých okolků, nabídne stát se naší průvodkyní. Quelle chance! Jaké štěstí! Ukáže nám nejstarší dřevěný dům středověkého města, ve kterém později neodoláme chutné večeři, provede nás uličkami se zajímavými domy a projde se po nábřeží, jakési místní kolonádě s kavárničkami, hospůdkami a vyhlídkou na vznosný nejstarší most.

Den druhý.

Po chutné snídani " a la francais ", což jsou křupavé bagetky, croissany, máslíčka, med a voňavé marmelády, se proslavenými maconskými vinicemi vydáváme na další pouť. Vinice na mírně zvlněných svazích nás vedou půvabnými vesničkami, z nichž každá nás zve k posezení u sklenky dobrého vína, či šálku voňavé kávy. My ale známe svůj první cíl. Je jím městečko Tournus, s jednou z největších románských katedrál ve Francii.Její prostory jsou úžasné a podzemní klenby ohromující. Setkání se současností je radostné. Ve stínu katedrály má své místo vinotéka. Koštujeme a odnášíme si první vzorky místních vinic a příjemný zážitek z rozhovoru s "madame vinařkou".

Na náměstíčku jako dlaň se právě schyluje k obědu. Přesto najdeme stoleček, ke kterému nám přinesou dva šálky lahodné kávy a osvěžující "sirob", což je chutná "voda se šťávou". Pokračujeme nekonečnými vinicemi s většími či menšími "chateaux", přes vesničky, které nenacházíme na mapě. A přece! Jedna z nich tam je. "Beaujeu", připomene název světoznámého vína "beaujolais" a je zřetelným důkazem toho, že se nacházíme v jeho království.

Máme vyhlédnutý zámeček, ve kterém kdysi pobýval Lamartine, známý francouzský básník. Cormatin se jmenuje a právě teď má polední přestávku. Využíváme jí k nákupu dalších lahví vína z vinohradů kolem. Pěstují zde hlavně chardonnay a pinot. Vybíráme bílé,každé z jiného konce vinic. Ať je co ochutnávat. Lamartinův zámeček ze XVII. století je rodinného typu a i dnes ho spravuje francouzská rodina. Dýchne to tu na vás útulností a máte pocit, že za stolem v dalším pokoji, či snad v ložnici, oh pardon, překvapíte samotného básníka.

Den třetí.

Po noci strávené "ve špeluňce" úsporného hotelu 1er classe /1.třída/ nedaleko Besanconu, hlavního města regionu, proslaveného zejména pevností čnící nad ním, se vydáváme na cestu Alsaskem. První zastávkou je město Belfort.Jak výstižné! Je věrné svému jménu "Krásná pevnost" . Nad městem se totiž vypíná další z pevností,jako svědek dobyvatelských časů Ludvíka XIV.  Autorem je jeho dvorní vojenský architekt Vauban. Postavil jich takových po Francii třiatřicet. Všude tam, kde Král Slunce potřeboval ochránit svá a nově nabytá území. Tato je skutečně úžasná! Celá z červeného kamene nedalekého pohoří Vogézy. A střeží ji "Lev" , o dvě století mladší. Je to parádní kousek. 22 metrů dlouhý a 11 m vysoký . Hlídá město před nezvanými hosty. Jeho blízkou příbuznou je " Socha Svobody ".Jejich autorem je totiž jediný muž, francouzský architekt Bartholdi.

V hotelu sítě B and B nás čeká překvapení. Recepce je prázdná, můžeme si posloužit tou "automatickou". Odhodlaně se pouštím do "vyjednávání". Zarputile tvrdí,že můj rezervační kód neexistuje. Nabídne mi telefonní číslo do ústředí sítě hotelů. Bože,telefonovat francouzsky! Monsieur na druhém konci je trpělivý a chápavý. Poslouží mi jiným kódem, který bude zaručeně ten pravý. Merci. Zkusím to. Automatická recepční přijímá kód, ale už ne mou platební kartu. Merde! Chce se mi brečet a nadávat zároveň. Nezbývá než počkat příchodu "živé" recepční. Je to "jen pár" hodin.  Strávíme je tedy pod ochranou "Lva" na červené pevnosti. 

Den čtvrtý.

Burgundské vinice se plynule proměnily na alsaské. Projíždíme jimi a velké změny nezaznamenáváme. Možná je terén kopcovitější. Na vinicích zrají hrozny jiných odrůd, ale to posoudíme, až jejich mok ochutnáme ze štíhlých tmavozelených lahví - fléten, které jsou pro alsaská vína charakteristické. Jakoby se v nich odrážely dějiny tohoto kraje - láhev typicky německá, víno v ní zaručeně francouzské. Němci a Francouzi se na úrodných vinicích vystřídali v historii několikrát.O tom svědčí i svérázná architektura.

Míříme do centra alsaského a zároveň turistického života - města Colmar. Nedá nám to a cestou uděláme odbočku do vesničky Ronchamp. Čím je výjimečná? V roce 1955 tu - "na výšinách" zrekonstruoval slavný francouzský architekt - Le Corbusier starodávnou poutní kapli Panny Marie. Zrekonstruoval? Postavil Jí tady "malý paneláček". Jeho architektonické umění se totiž soustředilo na novou panelovou zástavbu, která měla vyřešit příliv nových obyvatel do měst . A to se mu tedy podařilo! "Panna Marie na výšinách" září svou bělostí z kopce už z dálky. Jako maják, který zve věřící a turisty k pouti za Matkou Boží a zároveň za "Otcem panelové výstavby".

Adieu,monsieur Le Corbusier, s poledním zvoněním ujíždíme směrem na Colmar. Zbývá nám hodinka cesty a čeká nás báječné ubytování pod ochranou samotného Krále Slunce. Tak se hotel jmenuje a láká nás svou "královskou modří", abychom využili jeho pohostinnosti. Pár kroků odtud je jiná zajímavá budova. " Řeznictví ". Odhalíte v ní příjemnou restauraci, kde vám naservírují hovězí bifteky a jiné speciality, jak si jen budete přát. Chcete "krvavý", nebo jen "napůl"? Dáváme přednost tomu "dobře propečenému" a pochutnáváme si.

Posíleni, dobře ubytováni a výtečně naladěni, odjíždíme autobusem do centra historického Colmaru. Je půvabné a rozsáhlé. Chce se vám fotit každý dům. Jsou hrázděné, barevné, vyšperkované kytkami. Nádhera. Uprostřed zase jedna z katedrál. A kousek dál "Malé Benátky" . Na "malém" kanále, pod "malými můstky" proplouvají "malé loďky s turisty. A všude kolem živé hospůdky, kavárny, kytky na nejtroufalejších místech a také samozřejmě tržnice. Uděláme zastávku a nakoupíme sýry typické pro tuto oblast.Jejich "vůně" nás doprovodí až domů. Nedaleko odtud doplníme ve vinotéce svou sbírku vín. Příjemná mademoiselle nám ochotně pomůže s výběrem. Nechybí tramín a ryzlink, samozřejmě v tmavozelených "flétnách". Noc pod "královskou střechou" ukončí náš pobyt v kraji vklíněném mezi řeku Rýn a pohoří Vogézy.

Den pátý.

Ujíždíme vinicemi k německým hranicím a potkáváme vesnice s názvy připomínajícími německou minulost - Riquewihr, Kayserberg ... . Připojujeme francouzský pozdrav "au revoir" a uháníme po německých dálnicích k domovu.

 

PRÁZDNINOVÁ REPOTÁŽ - Napište reportáž z výletu, dovolené, z vašeho města či obce. Autoři reportáží získají předplatné MF Dnes, anebo kvalitní LED svítilny. Pravidla soutěže najdete zde.  

  

 

 

 

 

 

 

cestování Soutěž - prázdninová reportáž
Hodnocení:
(4.7 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Tak tomuhle říkám cestování. K tomu znalost prostředí, jazyka, jen lituji, že cesta netrvala více dní, je to čtivé. Představuji si, jak s každou načatou lahví si vracíte zpět a znovu si vybavujete známá místa. MM, byla by škoda, aby vám uteklo vítězství kvůli fotografiím- mají být dvě, tuším. Určitě ještě dodáte.
Marie Novotná
To je krása.,jako bych tam byla.Diky za reportáž.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.