Jak alkohol dokáže člověku zničit život
Ilustrační foto: pixabay.com

Jak alkohol dokáže člověku zničit život

17. 2. 2019

Já a víno? Nikdy. Tak na Silvestra nebo kdysi tátovo „domácí“, jinak ani ťuk. U mne to začalo docela nevinně.

Zbyl mi pruh pozemku na hranici se sousedy, a chtěl jsem tam nějaký živý plot. Nejsem na sousedy ani z jedný strany zvědavej a nedej bože, aby sledovali, jak vyběhnu jen ve slipech zavřít slepice. To i kachny mají problém a zdrhají, když se jim po dvoře motá něco neznámého a bílého.

Tak mi napadl na to oddělení pruh černého rybízu. No jo, ale tam se vešlo asi čtyřicet keřů! Aspoň z toho i něco bude a mohu to prodávat na tržišti, a na stará kolena zbohatnout. Jenže po letech „co s tím“?

Tak jsem jej z donucení sklízel, a najednou jsem jej měl plný mrazák. Tak co s tím? Poznal jsem to u mnoha přebytků. Jako každý muž rád seju a rozsévám, ale pak ty následky! Když už to jaksi „omylem“ narostlo, musí se to sklidit, ale rozumně se toho zbavit stojí čas a peníze. Třeba ořechy, brambory a okurky jsem rozdával na kolečka, a loni zase byl rajčatový rok.

Tak jsem si řekl -  dáme se na víno. Padesátka demižon, kvasinky a cca šest kilo cukru, a hlavně sledovat, zda to správně bublá, aby kvasinky bez dozoru nezdivočely.

Před pár dny jsem jej stočil. Na pohled hustou, tmavou, červenou hmotu uložil do lahví a založil do studena, a celkem ani neochutnal. V koupelně kde praktikuji tuto „chemii“ jak po zabijačce. Všude červeno.

Jenže co čert nechtěl, po pár dnech došlo pivo. Mám tak dvě až tři lahve na den, a najednou nebylo co pít. Tak jsem si vzpomněl na mého „Červeného draka“ a nalil jsem si k cestování po netu decku, potom druhou a třetí, a když jsem se pokusil postavit, tak to se mnou švihlo, že jsem se sotva odplazil do postele. Ale začalo mi tohle (nezdaněné) pití chutnat. Tento postup praktikuji už týden, ale ty dopady…

Budík mám na pátou, protože jako prduch a řidič najatého dopravce nakládám zboží jako poslední tak kolem osmé, takže ráno je spousta času. Prolezu net, odepíši milenkám, zkouknu počasí a drby na zprávách, pokecám na četu a pomalinku se vypravuji pro auto a do práce. Jenže díky alkoholu místo kolem půlnoci, tak dnes již značně unaven chodím spát tak v devět, budím se už ve tři a nejde už usnout, tak sedám k PC a píšu tohle.

Tady ale neplatí to o tom ranním ptáčeti, co časně vstává, protože tam patří dodat, že také dříve padne. Každý má svůj denní příděl energie, někdo to má kila, kroky, kliky na PC, dávku drbů, někdo na metry, ale já tak akorát na dvanáct hodin. Pokud dnes vstávám ve tři, protože už nejde usnout, tak mi již kolem třetí odpoledne začne doházet energie a dopadá to tak, že mám sice zachovány všechny životní funkce, trefím i do ledničky, ale nejsložitější, co mohu v té době dělat, je tak akorát koukat z okna. (Jsem bez televize, ale nelituji toho). Sice na tom s IQ nejsem tak špatně, na psychotestech mi naměřili sto dvacet, ale když jsem se ohradil že to počítali i s chytrým telefonem, tak prý, že né, to by všichni posílali na testy jen telefony a měli přes sto čtyřicet. V tomto útlumu  se popere moje první Já s druhým Já a třetí Já jim kibicuje. Většinou se ale dohodnou, že by pomohlo trochu sportu, a to třeba zrovna oblíbený gaučink.      

Co se mnou udělá toto vynucené životní tempo dál, nevím, toho vína je ještě tak čtyřicet litrů, a když to hodím do kalkulačky, tak po třeťáku denně na dobrou noc to je ještě na sto třicet dní, a tak jsem zvědavý, jak se to bude vyvíjet.

Jedinečný nástup, jak se stát závislákem na alkoholu. Pivo má kolem pěti procent alkoholu, víno, když se povede, tak dvanáct až čtrnáct, a člověk co to nezná, na to doplatí. Zářný příklad je třeba Morava, tam již po staletí všichni pilně trénují, a tak přežili jen ti nejodolnější. 

A závěrem?

Tohle je jeden z příkladů, jak se z člověka úplně nevinně stane alkoholik, no případ pro psychiatra neb na dlouhodobý výzkum podporovaný granty z EU.

Pokud po těch sto třiceti dnech budu schopen ještě najít klávesnici, budu informovat.

Nechcete láhvinku, ať si také něco užijete?   

Můj příběh
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Hašková
Z černého rybízu jsem kdysi dělala džem, stačilo ho rozmixovat s cukrem a v chladu to vydrželo a nekazilo se. Bylo to vnikající. Teď už to nedělám, nemám dodavatele. Nemá to takové účinky jako alkohol.
Blanka Bílá
Hezký den, můj děda s tatíkem měli vždy nějaký ten domácí demižon, rybíz, lesní ostružiny, šípek i pampelišky.Mám jednu vzpomínku, nevím, kolk mi bylo, koupila jsem mamině k mdž malou lahvi jablečného vína, dodnes si pamatuji že stálo 8kčs, na nálepce bylo Ratibořické.Rodiče ho společně vypili a taktéž strávili chvíle na wc...
Zdenka Soukupová
Libore, vidím, že s těmi spínači pod sedačkou to máte "vymakaný". Ale bacha, abyste se někdy nepřehmátl... ♫
Naděžda Špásová
Dobře napsané, doufám, že je to nadsázka. Nikdo s rozumem se dobrovolně nezlikviduje domácím čůčem, nebo vínem, chcete-li. Libore, držím palce, ať to přežijete. Víno piju, ale domácímu se vyhýbám, jak čert kříži. :-)
Soňa Prachfeldová
Zábavně popsaný příspěvek trénující ho Libora o pití domácího vínka. My jsme kdysi vyráběli šípkové víno, mělo nádhernou barvu, ale pít se to nedalo. Pak můj syn vyráběl víno z našeho drobného vínka na zahradě, když stočil, každému hrdě nabízel, ale chuť to mělo prapodivnou. Prostě musí se to umět. Žil tu jeden pán jeden pán, byl byl to závislák A jak jsi nedal hned po ránu krabicové ovocné , celý se klepal. Měl přezdívku Kapička. Dobré víno se musí umět vyrábět i pít. Ale musím říct, že český i moravský lid, obojí umí velmi dobře, možná až moc.
Zdenka Jírová
Víno z černého rybíru je dobré, kdysi jsme ho také s manželem zkoušeli vyrábět. Ale protože šťáva za studena je i ještě lepší a mohou ji pít i děti, tak jsme přešli na ni. Byla vždy první pryč. Zkuste ji příští rok a nemusíte mít strach z alkoholismu.
Libuše Křapová
Taky bych ráda trénovala. Ale z mých tří keřů to na demižon není :-) Tak bacha na "zbyťák", Libore :-) A já se nejspíš půjdu podívat, co ukrývá můj špajz. Víno tam ale není, to vím na tuty :-)
Zuzana Pivcová
Mé první alkoholické nápoje byly tak od těch 15 let domácí víno trnkové, borůvkové a z muškátového vína (to vyrobila v Týně naše maminka), ale samozřejmě jen tak usrknout. A u kamarádky Marušky mívali doma pampeliškové víno, to bylo něco. Sle pěkně se z takových šťáviček motala hlava, asi jako po letech z čerstvého burčáku. Věřím, že si na to člověk hezky zvykne. Ale Ty trochu žertuješ, viď? Protože praví pijani naopak o sobě moc nevyprávějí.
Věra Ježková
Bezva. Můžu prozradit, že jsem měla právo prvního přečtení a poté už chválila? :-)
Mirek Hahn
Jaképak starosti.... Je to domácí produkt bez chemie, kromě té trošky alkoholu obsahuje spoustu vitamínů a stopových prvků. Budeš zdravý jako buk !

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 18. týden

Tento týden budou otázky v kvízu na téma "Psi". Protože je mezi vámi, čtenáři, mnoho pejskařů, jistě si s otázkami snadno poradíte...