Překrásné snímky, Aničko, děkuji.

To jsem ráda, že nejsem sama. Já jsem odjela s obchodu s nákupním košíkem až k metru. Vůbec mi nevadilo drkotání na dláždění. Až když jsem zjistila, že by se mi špatně s ním jelo ze schodů, tak jsem se vzpamatovala. Zbaběle jsem nechala košík nad jezdícími schody a dělala, že jsem ho nikdy neviděla.

Děkuji, paní Jano, Vaše hezké vzpomínání a fotografie mi připomněly naše opakované cesty do Španělska, přespání ve Formuli 1, Costa Brava, Andorra, Tarragona, Barcelona, Madrid… etc. zavařenou stodvacítkou, ale vždy nespočet zážitků.

Sládek je pro pivovar vždy nejdůležitější osobou. Nejsem znalec piva, ale ráda občas vyzkouším sortiment minipivovarů.

Hezký článek.

Ali, budu pokračovat svými oblíbenými podzimními barvami. Pracovní název: zlatavá. :-)

Puntíky mám ráda.

To jste teda fakt měl kliku :-)

Jupí, našla jsem všechny.

Moc hezký výlet. Interiéry zámků mě vyloženě nelákají, ale architektura, zahrada, okolí, to stojí za návštěvu, díky.

Děkuji za scénku. I když to vypadá trochu nepravděpodobně, může být. Tak hlavně, ať si to lidi poslechnou.

Bez chytrého telefonu se mi žije docela dobře, nechci ho. Aniž pak mobilní či elektronické bankovnictví. Nikoli proto, že bych se obávala, že se takové vymoženosti nenaučím ovládat.

Hanko, snad se ve spolupráci s lékařem určitě nějaké řešení najde. To popisované v článku se mi totiž vůbec nelíbí a vyznívá velice pesimisticky. To snad ne!!!

Děkuji oběma, cestovatelé, fotografové a spisovatelé a hlavně přátelé.

Preventivní prohlídka konkrétně u stomatologa je sice dobrá věc, ale k čemu mi to je, když mi žádný stomatolog nepřijme a jen jednou se mi to podařilo prostřednictvím ZPMV, byl jsem na prevenci, žádný zubní kámen mi neodstranili a za plomby u tří zubů po mě chtěli přes 9.000.-Kč, takže závěrem všichni ti v těch privátních ambulancích jsou vydřiduši, všichni hned po škole si zřizují privát s neuvěřitelnými ceníky. Tak jak z toho ven ???? To byste měli napsat a ne radit nesmysly. Pavel Maleček

Kouzelná galerie zelené v mnoha podobách. Děkuji, Aničko.

Hezký článek. Hlavně fair play - ve sportu i v životě.

Pane Martine, já jsem si hodně nemocí také vybrala v dětském věku. Vybavuje se mi scéna z nemocnice v Jičíně, kde jsem byla jako čtyřletá nebo i trochu mladší hospitalizovaná na infekčním oddělení s černým kašlem a zápalem plic. Zamřížované okno a pod ním maminka, která mi mává, můj usedavý pláč, že ke mně nemůže. Potěšila mě až obrázková knížka od dědečka, tu museli nějak dezinfikovat?? Na vysvědčení jsem měla vždy tolik zameškaných hodin, že kdybych se dobře neučila, asi bych musela každou třídu opakovat. A co mi to do budoucna dalo? Obecně to, jak mi kdysi řekla jedna senzibilka: Byla to dobrá škola. Všechno. Díky.

Vidím to i kolem sebe, narcismus je poplatný době. Velkou roli v tom hrají peníze a rodiče. Dopřávat dítěti vše na co si vzpomene a utrvrzovat ho, že je něco víc, než ti ostatní, to z nich dělá, s prominutím, ty hajzlíky, kteří šikanují ty slabší a méně movité. A pak jsou tu sociální sítě. Myslím, že to mezi lidmi za pár let nebude zrovna jednoduché.

Krátké, hezké, výstižné. A hezké fotky :-)