Krajní body Česka - nejzápadnější bod
FOTO: autorka

Krajní body Česka - nejzápadnější bod

2. 10. 2016

Nejzápadnější bod naší republiky se nenachází na českém Trojstátí Česka, Bavorska a Saska (dříve ČSSR, NSR, NDR), jak se domnívá většína lidí, nýbrž nedaleko obce Krásná v okresu Cheb na německo-české hranici v Újezdském potoce. Jeho souřadnice jsou: 50° 15´ 08,64819´´ s. š. a 12° 05´ 26,12779´´ v. d., což je 860,4 km od nultého poledníku. Mylný názor je utvrzován tím, že v některých mapách a průvodcích není nejzápadnější bod vůbec zakreslen, a to z toho důvodu, že se tam maličký výběžek s krajním bodem nevejde a mapa končí přibližně kilometr před tímto místem.

Z české strany se k nejzápadnějšímu bodu dostaneme z obce Krásná po zelené značce přes Štítary, zaniklou obec Újezd, kolem památníku Obětem války a přes Most Evropy.  Most  s reliéfem dvou stisknutých rukou byl otevřen v létě roku 2008 jako symbol zrušení hranic i česko-německého smíření. Na německé straně stojí velký informační panel o zaniklé osadě Újezd. Necelý kilometr proti proudu potoka na soutoku Újezdského potoka a strouhy vytékající ze dvou chovných německých rybníčků se objevuje v korytě potůčku zabudovaný limnigraf, označující nejzápadnější bod. Na každé straně potoka se tyčí historické hraniční kameny s označením DB (Deutschland Bayern), C (Česká republika) s č. 9 z roku 1844.

Ke Trojstání Čech, Bavorska a Saska je to z nejzápadnějšího bodu ještě dalších deset kilometrů (vzdušnou čarou jen sedm). Jde se převážně  po lesních a šatolinových cestách. Trojmezní bod je vyznačen v říčce Rokytnice kolíkem. Stejně jako na nejzápadnějším bodě i tady na Trojstátí se nalézá česká informační tabule se stručným popisem lokality a také s malým přehledem ryb žijících v Rokytnici. Nechybí ani přístřešek s lavičkami a také turistický ukazatel s údajem o vzdálenosti protilehlého Trojmezí ČR-Polsko-Slovensko, které se nachází ve vzdálenosti 650km na opačném konci naší republiky.

 

 

 

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Kolářová
Zuzka P.: Já spíš mysela starousedlíky. Pravda je, že na naší straně byly vesnice v hraničních pásmech většinou srovnány vesnice se zemí. Hanka R.: na Trojmezí na Šumavě jsme také byli. Vede tam hodně blátivá cesta z vrcholu Plechý na Třístoličník. Ivana K.: určitě, doporučuji. Soňa P.: on to málokdo ví. Manžel vždy, když někam jedeme, cestu dopředu prostuduje v mapách a naplánuje, takže mě většinou nic nepřekvapí.
Soňa Prachfeldová
Tak jsem o něco moudřejší, byla jsem na českém Trojmezí a tak nám to bylo řečeno. Je to zajímavé, díky.
Libor Farský
Děkuji, Zu, za nabídku, ale to byl jen takový momentální nápad.
ivana kosťunová
Krásné libozvučné názvy a určitě i krásná místa. Díky, že jsem se o nich alespoň dozvěděla, snad budu mít možnost se tam i podívat.
Hana Rypáčková
Tak do trojstání jsem se nedostala. Ale trojmezí Třístoličník u Lipna - to mám pošmejděné, hned jak padly dráty- první výprava. Už se smiřuji, že všude být nemohu...Hezké poučení...
Zuzana Pivcová
Na někdejších hraničních pásmech bylo snad jedinou pozitivní věcí to, že díky zákazu vstupu tam zůstala nepoškozená příroda, i když zase naopak zpustly někdejší osídlené obce. Moc hezké fotky. Libore, místní lidé si asi nepamatují původní německé názvy, protože nejsou původními obyvateli. Jistě to lze vyhledat z místní kroniky, pokud ovšem neexistuje také až poválečná. Já jsem kdysi dostala od archivu v Ludwigsburgu obsáhlou okopírovanou dokumentaci česko-německých názvů sudetských měst a vesnic. Darovala jsem ji badatelně, ale pokud tam ještě existuje, mohu Ti některé uvedené názvy vyhledat. :-) Díky, Ilono.
Ilona Kolářová
Evi, s hmyzími domky se v současné době roztrhl pytel. Na Šumavě jich je rozvěšených!!! V Karlovarském kraji se nachází Nebeská skála se zříceninou hradu Himlštejn. Není to od vás daleko a je to výborný tip na výlet. Pokud chceš, můžeš se mrkout na můj článek: http://pizlik1.blog.cz/1404/himlstejn-na-nebeske-skale-meluzina-a-klinovec
Ilona Kolářová
Libor F.: Místní lidé si stroprocentně německé názvy pamatují. U těch poetických názvů opravdu nevím, jaký je doslovný překlad. U nás např. Krásné Březno je překlad z německého Schönpriesen.
Ilona Kolářová
Alenko nezoufej, určitě se tam ještě podíváš. Je to vskutku zajímavé místo. Pokud tam budete, určitě pokračujte i na Trojstátí. Máš pravdu, že Nebesa ceduli nemají. Znám kopec Nebesa v Karlovarském kraji a hájenku Nebe na Šumavě.:)
Eva Krausová
Ilonko, zajímavé- Obec Nebesa, krásný to název, jednou tam budeme "bydlet" všichni... Líbí se mi fota hmyzí domek - to vidím prvně, úl a motýl. Jsi velká cestovatelka, a to je prima.
Libor Farský
Ilonko, zajímalo by mne, jestli si místní lidé ještě pamatují i německá pojmenování míst z doby Sudet. A hlavně jestli šlo o doslovný překlad česko-německý. Anebo jsou tyto poetické názvy českým originálem? Třeba u obcí Krásná, Krásňany, Nebesa, Libá a pod.
Alena Tollarová
Ilono, takovéto povídání o zajímavých a méně známých místech naší republiky mám ráda. Nejzápanějšímu bodu jsem byla - jak vidím - dost blízko, když jsem lovila tabuli Krásná, kterou jsem kdysi použila u článku o Obcologii. Poblíž jsou také Nebesa, ale vůbec tam tabuli nemají, z čehož jsem byla rozmrzelá. Teď jsem si to Tvými rozcestníky připomněla.