Vtipný článek. Mamila znám, je to náš soused. Jezdí nejméně třikrát týdně v tom cyklistickém oblečku. sice mu táhne na sedmdesát, ale na kole se cítí jak třicátník. Já mu fandím.

Já myslím,že je to jen Vaše věc,mě ,očkované je naprosto jedno kdo okolo mě je očkovaný a kdo ne.Nikoho se neptám nikomu se nevyhýbám.

Skvělé čtení, jsem též asi hypochondr, ale 15 chorob jsem zatim nenapočitala No , co není, může být! Děkuji a přeji prima léto!

Ano, muchovník na zahrádce mám již mnoho let a nedám na něj dopustit. Právě v těchto dnech, kdykoliv jdu kolem něj , ráda se zastavím a "zobu". Dozrává postupně a tak mám ještě na pár dní vystaráno. Kompoty i marmeláda z něj již čekají ve spižírně "až se zima zeptá".

Početla jsem si a vůni levandule cítila,obrázek k článku to umocnil.

Helenko, obdivuji Tvou aktivitu a držím Ti palce, ať vše zvládneš. Já bych se k "Tvému" zálivu nedostala, protože neumím jezdit na kole!! :-D

Strefila jsem se jako mnoho přede mnou.

Kdysi dávno jsem krátkou dobu pracovala v Pražské výstřižkové službě, která na objednání zájemcům dodávala výstřižky z novin a časopisů na požadovaná témata. Instituci už internet dávno odsoudil k zániku a zapomenutí. Při vstupním pohovoru mě vedoucí zkoušel, co znamenají zkratky. Dodnes si pamatuji, že jednou z nich byla zkratka Adast (Adamovské strojírny).

Všechno v životě odplouvá a člověk se s tím musí smířit a hledět dál po proudu v očekávání věcí příštích.

Díky za tip. Bezva jste ta vystavená auta nafotila. Mně se nejvíc líbí to, které veze medvídky :-)

Jsem ráda, že tento rozhovor vyšel na íčku. Děkuji.

Já si s naším růžovým stromem u baráku povídám. A věříte, že mi odpovídá? Je mu již 20 let, nebo teprve...?

Dobrá aktivita, nikdo nic. Možná ten Vodafone vadí, nevím...

Díky za další zajímavosti. Jenom bych si oloupala ty brambory.

Toť zapeklitá otázka! Nevím, koukám, ale opravdu nevím. Koberec určitě ne, spíše hádám na zvířecí srst. Že by nějaká domácí micinka? Nechám se poddat. Dobrá hádanka.

Tradice dodržena. Skvělá, krátká reportáž doplněná pěknými fotgrafiemi. Na zámku jsme také kdysi byli, zahradu jsme ale celou pro nedostatek času neprošli.

Aničko, děkuji, tvůj pohled na svět a popisky fotografií jsou originální.

Vtipné, děkuji. Kdo ví, jestli příští život bude? A čím budeme? To si asi nejde zvolit.

Paráda, žlutá je veselá!

Hezké, milé povídání.