Jarmilko, díky za pěkný a poučný článek o končinách,které neznám, ale o kterých mi pravidelně vypráví moje kadeřnice, která na Kapverdách tráví každoročně Vánoce.Pěkné fotky dokreslují atmosféru.

Do Grébovky se chystám, doufám, že burčák bude tak výborný, jako vloni. A ty vynikající frgály, na které se točila fronta - to byla laskomina! Hlavně ať neprší.

Tak jsem teda zvědavá, jestli budou cvakat fotaparáty, až takové vlasy budu mít i já. To bude tak za dvacet let. Zrovna včera jsem totiž zase zásadně zkrátila asi tak nai 7 cm ...

Jano , dělala jsem taky marmeládu z jablek, ale nepoužívala jsem žádný sirup. Prostě, jaké ovoce bylo po ruce, hodila jsem do hrnce, aby to s jablky dělalo přibližně kilo, ale spíše více, protože jablka rosolují samy o sobě. Cukru ani nevím kolik, většinou tak do půl kila a během varu ochutnávám a doslaďuji, po vypnutí a ukončení varu vliju lžíci citronové čerstvé šťávy. Není to ten recept, co hledáte, ale fantazii se meze nekladou a pokud máte to jiné ovoce dosažitelné, řekla bych, že to bude ještě lepší. Dejte pak vědět, podle čeho jste vařila :-)))

Tos mě pobavil. :-))Hodně s tím tělocvikem a přeskokem přes kozu. Ta mi problém nedělala, ani kůň, horší byl na střední škole skok přes nejvyšší švédskou bednu. My jsme totiž měli tělocvikářku gymnastku, která nás nešetřila. Dala nám nějaké týdny na nácvik a pak klasifikovala. Naučila jsem se to. Ale měla jsem spolužačku, která byla na tělocvik bohužel velmi neobratná. Zvláště na nářadí. Protože měla jinak jedničky, dávali jí z TV dvojku, ač byla na čtyřku. Dnes je významná vědecká pracovnice a myslím, že dodnes pracuje v oblasti makromolekulárních výzkumů. Vzpomněla jsem si také, jak náš matikář na SVVŠ chodil na začátku hodiny a prohlížel ořezané tužky na rýsování. Když přišel ke mně, ztuhnul při pohledu na můj kopáč a pak řekl lakonicky: No, Pivcová, to snad nemyslíš vážně. No, a při maturitním večírku se mi vyznal ze sympatií: Víš, poznal jsem už hodně lidí, ale když to srovnávám s tebou...? Zemřel dost mladý. Díky, Borku.

Jiří Hrzán byl vynikající herec a jeho odchod byl předčasný a tragický. Zanechal po sobě převáženě úsměvné a komediální role.V r. 1970 natočil Ivan Renč s Jiřím Hrzánem film Hlídač, který, i když nebyl v TV moc promítán, mě velmi zaujal. J.Hrzán v roli Pepíka Vildomce zde vytvořil zcela protichůdný typ hrdiny, než jsme u něho zvyklí. Poslušný syn, servilní zaměstnanec, vybíjející si zlost na nevinném zvířeti, se postupně mění v lidskou bestii. J.Hrzán zde vytvořil psychologickou postavu temné lidské psychiky.Byl to mimořádný výkon.

I když se na toto téma moc nebavíme, tak přece jen něco už od Tebe vím, ale i tak jsem si s čtením příspěvku dala dost práci. Mně osobně by víc vyhovoval indiánský čas Kairos, tedy dělat vše, když cítím potřebu, chuť, když se na to fyzicky a duševně cítím. Ale celoživotní zaměstnání ve státní správě mě předurčilo k tomu, řídit se časem, daným hodinami, a zvláště ve školství to bylo od zvonění do zvonění, což je dost stresující. Dnešní vyspělá západní civilizace je už jednoznačně naprogramovaná podle Chronose. Nemám na mysli jednotlivce, ale společnost, stát, jeho ekonomiku, dopravu, zkrátka vše, co musí fungovat řízeně, aby nevznikl kolaps. Jako lidský jedinec si ale už ve svém věku nepřipadám jako štvaná časem, a proto se cítím daleko lépe. No, a co se týče multidimenziálního času, jsem zvědavá na polemiku. Já sama bych na toto téma potřebovala zvláštní přednášku, i když neříkám, že je to nesmysl. Jano Š., těším se na Tvůj postoj. A Tobě, Jiří, děkuji za příspěvek.

V prosinci r. 2010 jsem s vnukem navštívila v rámci rekonstrukce bitvy u Slavkova i tento zámek. Letošní doprovodné akce ke dni seniorů jistě budou zajímavé.

Rudol II-jeden z nejlepších habsburských panovníků.Vzdělaný a osvícený.Jeho Majestát, (Rudolfův Majestát) z 9.7.1609 znamenal v oblasti náboženství velký průlom, již proto, že zde písemně uzákonil Českou konfesi, ústně přislíbenou v r. 1575. S humorem tohoto panovníka zahrál Jan Werich ve 2.dílném filmu Císařův pekař a Pekařův císař. Lze se o něm dočíst v knize Josefa Janáčka Pád Rudolfa II, nebo v knize Jiřího Justa Rudolfův majestát.Obě knihy mohu jen doporučit.

Jsi jak světýlko ve všedních dnech.Vlastně tvé verše, Zuzko.

Paní Blanko, v mnohém s Vámi souhlasím. Znala jsem stomatologa, který přede mnou tak arogantně napadal svou asistentku za nešikovnost, že mi za ni bylo trapně. To si snad dokazoval přede mnou své kvality. Vím, že kvalitní stomatologie je dost o penězích, ale já je v tomto případě dost ráda dám, protože zuby jsou pro mě víc než nutností. Neznám sice osobně kliniku Asklépion, ale chodím vedle na paradontologii. Ale právě tak spokojena jsem s paní doktorkou, původem Arménkou, ze Smíchova, na kterou pějí chvály ze všech sran.

A tak je to s lecčím. Moc o tom nevíme, přesto to uctíváme. Nebo možná právě proto. Kdybychom věděli, nemuseli bychom mít důvod.

S čerstvými brusinkami je to teprve tanec!

Paříž, kráska na Seině. Ještě jsem ji neviděla, ale toužím, ach jak toužím. A po toulání s Vámi, vážená průvodkyně, toužím ještě více. Leč francouzský jazyk je mi zcela cizí (až na pár slovíček), tak bych potřebovala zdatnou spolucestující, protože jet s cestovkou, to nebude to pravé ořechové. Vychutnávám si Vaši kávu i setkání s lidmi. Děkuji, krásně napsáno.

Sladké nicnedělání pro mě také není. Někteří lidé se diví, proč stále pracuji, když už bych si mohla "užívat" důchodu. Většina si asi myslí, že hlavně kvůli penězům. Pravda, ty nejsou zanedbatelné, ale u mě je tím nejpodstatnějším aktivita, styk s lidmi, veřejná práce, nové poznávání v oboru. U někoho, kdo má široké příbuzenstvo, je ta aktivita zaměřena zase jinak a já s tím plně souhlasím. Hlavně by neměl nikdo zůstat sedět a nechat se jen unášet časem.

plnila bych košík houbičkami jen kdyby se konečně rozhodly vystrčit hlavičky zatím z lesa nosím plný košík šišek

Evi, to mám radost, moc gratuluji k vítězství i všem ostatním.

Zase něco nového, co neznám, zkusím. Já jsem před pár dny napsala recept na "dýňovku", kterou dělám více jak deset let, poprvé jsem ji jedla v Austrálii. Dochucená je kari.

To vůbec nevadí, tak nerostou, Alespoň si les zase jednou odpočine.

Ten Fanouš to nemá ľahké! Dobré čítanie. Jednotka s hviezdičkou. /Na klávesnici je hviezdička niekde ukrytá a neviem ju nájsť./