Děkuji za článek, dobrých lidí a pomoci není nikdy dost. Všechny ve zdravotnictví obdivuji. Moje neteř pracuje v zařízení pro postižené děti. Již na jaře byli bez kontaktu s rodiči a nyní opět. Nejsou schopny důvod odloučení pochopit. Ta bolest na obou stranách je obrovská.

Jitko já bych ještě doplnila, že ta šťáva nám dělala na ušmudlaných tvářích cestičky. A tvůj článek vyvolal mou vzpomínku. Naproti našeho domu byl plácek, kde vždycky stály kolotoče a houpačky. Měli jsme na zahradě třešně, spoustu třešní, a já jsem si vždycky narvala kapsy k prasknutí a běžela za těmi kolotočáři, aby mě zhouply. Ne vždy to vyšlo. :-)

Mam rada skladby ktere prinaseji klid a pohodu, zvlaste ted v prevanocnim case hledam v radiu takove vysilani.

Je to moc hezká procházka. I já se ráda příležitostně projdu po hřbitově. V Týně je nad vstupní branou nápis Malý příbytek, velký klid. Díky, Naďo.

Naše řeč je těžká, ale krásná, má pěknou slovní i větnou intonaci, je libozvučná. Má širokou slovní zásobu, mnoho synonym, zvukomalebnost. Neměnila bych. Děkuji.

Napadá mě jen "Vám poděkování a lásku vám," i když to spolu zdánlivě nesouvisí. Autorce děkuji za tento článek.

Moc pěkný článek o krásné a starobylé Kouřimi.

Děkuji, bez naděje bych nemohla fungovat.

Je to krásné, dar všeho kolem a navíc ještě příslib dalších, třeba teď jen neviděných, cenností. Tak to vnímám já. A to je asi dobře, když báseň osloví každého podle jeho vibrací.

Ilustrační foto má možná větší vypovídající hodnotu než článek - jeho líbezný úsměv vypovídá o naprosté spokojenosti a její pohled o tom, jestli by to s Tondou nebylo lepší, nebo co uvařit zítra k obědu ..............

Souhlasím s autorkou, jako by psala o mně.

Na doporučení imunoložky jsem se nechala loni proti pneumokokům očkovat.

Svatého Martina jsme si s přítelem připomínali řadu let. Hlavně vínem. Jednou jsme si zajeli do skvělé restaurace v Kutné Hoře na svatomartinskou husu. Letos nejspíš nebude ani přípitek.

Děkuji za krásnou a trochu nostalgickou úvahu. Láska je věčná, jen trochu mění podoby, ale myslím, že duše ji prožívá stejně v jakémkoliv věku.

Dá se to zvládnout. Chce to i po čtyřiceti letech vzájemnou slušnost. A když bouchnou saze? No a co. Zase se vzduch vyčistí.

Kolikrát jsem ve svém předchozím zaměstnání musela řešit tuto otázku. Horší je snad pro toho, kdo tu výpověď dává. Tedy pokud je empatický a zná osobní život svých podřízených. A pak rozhodujete, zda propustit někoho, komu je přes padesát, ale pro ostatní práce nepoužitelný, nebo mladou ženu s malými dětmi, šikovnou, ale stále na ošetřovačce a s magorem manželem, který ji obere o celou výplatu a je gamler. Jak jednoduché bylo, když šla některá kolegyně dobrovolně o rok dříve do důchodu Průšvih byl, když vám pak odešel ten , na koho spoléháte, protože tolik práce psychicky nevydržel. Naštěstí nikdo neměl hypotéku. Na druhé straně můj muž odešel ze zaměstnání sám v 55 letech, protože se mu nelíbily poměry ve firmě a nechtěl s nimi být spojován. Pak do důchodu bohužel dělal jen skladové práce i s technickým vzděláním a dlouletou praxí. V té době byla krize a firmy spíš propouštěly.

Paní Danielo,vykašlete se na "odvykačku a nadále nás bavte Vašimi příspěvky a obrázky :-))

Co za organizaci je Mezinárodní mírové hnutí ? ( International Peace Movement ? ) Nic o tom hnutí nemůžu najít.....

Jarmilo, článkem jste mě moc potěšila - kočky miluju, i ty cizí. Mám teď tři kocoury Mikeše, Šmudlu a Kryšpína. Možná by se některý z nich Vašim kočičkám líbil, jsou ale jenom taková pouliční směs.

Věro článek je aktuální k dnešní situaci a plně ji vystihuje. I já to tak cítím a vím jak je život v této době složitý. Čeká mi začátkem ledna operace kyčelního kloubu, ale nevím zda vůbec se operace uskuteční vzhledem k situaci okolo covidu. Také se tak trochu obávám nákazy v té nemocnici. A tak sama nevím jak vše dopadne. Ráda jsem vždy cestovala a směřovala k tomu veškeré úsilí. Proto stále pracuji, abych si mohla i v pozdějším věku plnit své sny.