Vrátila se stavebnice "Merkur", vrátili se už i "Igráčci" atd., na tom vyrostli i moje děti, žádné "Lego" jsem jim nekupovala - a vyrostli ve slušné lidi. Dnes si tříletý capart na rodičích "vyřve" kde co. Je zahlcen hračkami, ale slušný člověk z něho možná ani nebude = bude "řvát" dál !!

Jó, kde jsou ty časy, když jsem zapoměla jízdní kolo Ukrajina před obchodem - a za 2 dny tam ještě bylo. Tehdy platila hesla: Chceš-li poznat, co je dřina - kup si kolo Ukrajina! Chceš-li poznat, co je klid, kup si kolo Favorit! ( Dnes hesla neplatí a lidi už svá kola nevidí.)

Krásná a jedinečná, něžná. Zuzko, máš dar a je krásné, že nám dovolíš jej sdílet.

Nejhorší je, že se "někomu rozsvítí v bedně" až když památka padá ! - a pak to stojí miliony. Oprava včas by přišla mnohem levněji. U nás ve městě byly takové domy 2 - chátraly 30 let. Jeden už opraven je, ale druhý - asi vlastnické problémy - chátrá dál !! a je velmi nebezpečný.

Nedávno jsem ji viděla v repríze Sejdeme se na Cibulce, kde byla obdivována pro svůj šarm. Mrzí mne, že odešla.

NO, já nevím, Krkonoše jsou krásné samy od sebe a turistů mají víc než je jim zdrávo. Pro takovou frekvenci ta skutečná zvířata ani nemohou vidět , ta se chudinky tetelí strachem někde v úkrytu. To zas byl nějaký "ekonomický" nápad , aby si někdo vydělal.

Prošla jsem Český ráj od Turnova přes Sedmihorky, Valdštejn, Hrubou skálu až po Trosky. Byla jsem v Prachovských i Adršpašských skalách i na Frýdštejně a všude se mi moc líbilo. Krásný kraj, prostě ráj. :-)

Když jsem před lety četla první u nás vydanou knihu o Herrym Potterovi, byla jsem velmi mile překvapena nejen příběhem, ale také tím, že jsem konečně četla knížku bez jediné gramatické i tiskové chyby. Bylo to v té hrůze, co tehdy na trhu panovala, do očí bijící přednost.

Fantova kavárna je secesní lahůdka, jakou asi jen tak někde v jiných evropských velkoměstech nemají. Škoda, že během pobytu na Hlavním nádraží ji cestující vůbec nespatří, protože se pohybují v nové části, která je níže. Spíš tam půjdou návštěvníci už přímo s úmyslem navštívit kavárnu. Trochu mě ale zaskočilo, že kavárna nemá toalety. Kdo si bude chtít odskočit a zase se vrátit, musí sejít o patro níže a jít přes odjezdovou halu do průchodu směrem k příjezdům, kde jsou kvalitní toalety, leč s turnikety a za 20 Kč (obdobné jsou vlastně již venku z boku budovy směrem dolů do parku, za stejnou cenu).

Dobrý den, nabídka je pestrá, jen bude-li také kvalitní a upoutá-li televizního diváka.Publicistický pořad Tajemství rodu je jistě zajímavý, jak jsem zaznamemenala v jíž odvysílaných dílech, "slavní" nám v rámci propagace odhalili své předky. Pokud ale bude takto pátrat "normální" člověk, musí hodně zaplatit.

Nadání - zpěv, hudba se v naší rodině projevuje "střídavě": Syn přinesl ze školy poznám.: "Je nedostačující ve zpěvu". Býv. manžel do "žákajdy" napsal odpověď: "Paní učitelko, ať děláme co děláme, kanár z něj nebude!" - a byl za to předvolán až k řediteli školy. Dcera úspěšně zpívala ve školním pěveckém sboru. Vnuk David (od syna) začínal se zobcovou flétnou a uvažovalo se o klarinetu. A šok jsem zažila o Vánocích, když mne pozval podívat se do dětsk. pokoje na stromeček a pod ním stála BICÍ SOUPRAVA. Jen do toho (ukázkově) "bouchnul", hned jsem byla pryč . Nevím ani , jak a zda pokračuje - raději se neptám !! Další 3 vnoučata mají své sporty, přírodu - odd. ved.Skautů

Možná, že to je příběh z Vaší rodiny, který dobře dopadl, ale každopádně bych situace jako hledání ztraceného dítěte nebo takovéhle samostatné putování zažít a řešit nechtěla. Je pravda, že my jsme se od raného dětství pohybovali na malém městě bez obav sami, ale dnes je situace, hlavně co se týče provozu, úplně jiná.

Vyprávění z dětství na venkově mám moc ráda, protože jsem to sama nezažila. Tvá vzpomínka je moc milá.

Ale že tokatolické církvi trvalo, než se omluvila.

Plně souhlasím. Skvěle jste pojal současný "evropský" problém.

Hanko, ten sálát vypadá výborně, ale dát si ještě k tomu bílé víno ???To bych určitě zrychlila chůzi :-)))

Lydie, skvěle napsané.

Vůbec se vám, Naďo, nedivím, že jste neodolala a také pro nás tu krásu zachovala. Miluji mraky. Také mě inspirovaly. Jsou jako myšlenky. Přijdou a odplynou. Jen některé utkví v paměti. Ty, které přinesou bouři, či naopak hluboký klid, zastavení. Čistá obloha jim dává možnost vstoupit i odejít, nikdy však zůstat.

Van Goghova díla jsem měla možnost vidět při návštěvě Nizozemska před 20 lety. V jeho prvotních dílech, takřka klasické vlámské škole, by ho člověk vůbec nepoznal. Byly i tam i jeho kresby jako podle Zpěvů staré Číny.

O této farmě vím, ale ještě jsem tam nebyla. Asi tam budu muset vyrazit prohlédnout si kozy. Myslela jsem, že vypadají jinak. :)