Jako vždy, nádherné, procítěné... , musím se jenom opakovat. A zas slyším melodii. Škoda, že to v notách zapsat nedokážu

Napsala jste to moc mile a hezky jako správná babička, prožívám podobné, mám vnoučata holčičku a chlapečka 5 a 3. Radujme se z nich ! Díky ! Elen, jinak koncert Vídeňských filharmoniků opakují tuto neděli ve 22:50 na ČT art . Také jsme tančili a máme to všichni moc rádi.

Děkuji za nádhernou pohádkově zimní atmosféru.Fotky jsou kouzelné a připoměly mi,že už jsem tam dost dlouho nebyla.Moc se ti to povedlo.

Alenko, zajímavý článek a fotky krása, velká krása. Děkuji za kouzelnou zimní pohádku. Jsem ráda, že ses z toho výletu vrátila v pořádku domů!

Asi by stálo za to ji ochutnat,nevím,zda bych se šklebila,nebo jásala.Mou prioritou je hořká čokoláda s chilli papričkou.To je něco podobného extázi.

Já ho vedu :) Ale vážně, už jsem někde psala, že kdybych mohla, měla bych kocoura - černého.

To jsou krásně popsané a předstanené lázně v četně popisu cesty.Jen moje plánovaná ,,léčba"nebude na úkor pojišťovny,ale mojí kapsy.A tak ještě není jisté,zda k plánované akci letos dojde.

Tak to chápu, že tyhle události u Vás překryly vše ostatní. To stojí za zveřejnění i gratulaci.

Pro mě zůstává Karel Čapek fenomén. Mimořádný až geniální, a přitom jako člověk velmi plachý. Zvláštní, že mi výrazem vždycky připomínal mého tatínka.

Paní Jitko, překonání strachu je úžasné vítězství. Dalším Vaším vítězstvím byly i operace, které proběhly úspěšně. Přeji Vám mnoho nových a veselých zážitků.

Paní Aleno, nápaditý dárek, který jste si, jak popisujete užila se vším všudy. Líčení sestupu po srázu jsem viděla jako před sebou, smekám....

Pana profesora Bártu znám,měl u nás v muzeu úžasnou přednášku o své práci,o objevování starověkých památek v Egyptě.Přednáška byla velmi zajímavá,protáhla se na několik hodin a po ní následovalo pozvání do "sklípku",kde jsme se my,pracovníci muzea,dozvěděli další zajímavosti.Pan profesor byl úžasný a ráda na setkání s ním vzpomínám.Přeji mu mnoho dalších úspěchů v jeho práci a mnoho dalších nových objevů.

To je moc milé vyprávění.Taková pohoda u zamrzlých vod.

Milá Vlaďko, slunce vyjde vždy a budou nové zážitky. Když něco končí, jiné začíná. Věčný koloběh. A ty o tom budeš psát zase hezké básničky. Už tě znám...a držím palce.

Jako vždy jste to perfektně zpracoval jako sportovní redaktor a fota nemají chybu. Díky moc ! Jiřímu Raškovi jsem moc a moc fandila, chodila jsem na gympl, když v roce 1971 na Turné 4 můstků získal zlato, tehdy jsme to moc prožívali i rodiče, ale bylo to moc fajn.

To Vám skutečně nezávidím. Od té doby, co jsem byla přepadena (a před svátky to bylo právě 10 let), jsem se nejistoty už nikdy úplně nezbavila. Moje kolegyně, která žije sama a musí venčit pejska zrovna v místech, kde byl nedávno zaznamenán ten poslední násilník, je strachy bez sebe. Tak alespoň s sebou noste alarm, i na zahradu.

Škoda ho přeškoda, krásný hlas i písně

Vzpomínám si, že když jsem letěla v roce 1992 do Austrálie, z toho část trasy právě s Qantas, říkali nám, že jsou nejbezpečnější z leteckých společností. Tehdy mě překvapilo, že stewardi (včetně muže) mohli být už tak kolem padesátky. To u nás bylo zcela neobvyklé. Snad proto z nich na mě šel větší klid, když se usadili přímo naproti mně (byla jsem služebně v 1.třídě vpředu) a hezky se usmívali. Já se tenkrát ještě hrozně bála.

:-))

Nesmrtelný Elvis!