Pamatuji si, jak s námi v hodinách občanské výchovy v 9. třídě probíral ředitel tzv. Mravní kodex budovatele komunismu. Už si ale vůbec nepamatuji, co v něm bylo. Mám pocit, že někdy se u nás etika bere jako něco poněkud zkostnatělého, což je chyba. Děkuji za Tvou úvahu, také se ze zvědavosti podívám do wikipedie, schválně, co mě osloví.

Velmi záslužný záznam starého formování univerzálních osobností; že by z potřebného dnes seriálu "Takoví jsme byli"?, když specializace se dnes pěstuje i v sedání na nočník... :-)

Kdysi jsem takové hádanky, i když ve snadné podobě, párkrát dělala. Budu-li mít čas a energii, zkusím to.

zrovna přinesla manželka páteční blesk kde je jako dárek výše uvedený respirátor,kterému je třeba se vyhnout :-)

Děkuji za Váš citlivý článek a obdivuji Vaši vytrvalost. Přeji hodně radosti s Vaší dcerou.

Plně souhlasím s nadpisem tohoto článku. Moje maminka ke konci života ztrácela vzhledem ke kombinaci několika závažných očních chorob zrak. Poslední dva roky již byla zcela nevidomá. Náplní jejích dní se z stal z velké části poslech rádia, CD s klasickou hudbou, kterou celý život milovala, a audioknih. Ty jsme jí kupovali ke každé příležitosti, půjčovali z Městské knihovny v Praze a hlavně stahovali z Macanovy knihovny pro nevidomé. Této posledně jmenované instituci nepřestanu být nikdy vděčná za tuto úžasnou službu postiženým lidem. Mamince audioknihy pomohly s překonáváním těžkého postižení. Nikdy nezapomenu, jak se smála při poslechu u svých oblíbených audioknih s Aristokratkou, Postřižinami, či Panu Kaplanovi, co má třídu rád.

|Můj táta byl vedoucí prodejny a s tržbou kolem 20 000 nás s bráchou posílal na poštu beze zbraně. Kde jsou ty časy!

Věro, jsi dobrá. Pravidla mám sice vedle sebe, ale ... Zatím se zlákat nenechám, na to je dnes venku ještě pořád docela hezky. Držím pěsti všem, kteří neodolají, ať se jim to povede stejně dobře jako tobě.

Po odkladech jsme se dočkali. Jsem ráda, každá koruna navíc potěší. Nejdříve jsem se obávala, že tato částka bude mít vliv na výši příspěvku na bydlení. To by bylo na hlavu postavené. Trochu mi to zamázne díru na účtu po zaplacení opravy auta:))))

Dost dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, že postoj, jaký zaujmu k tomu, co se mi přihodí, může být důležitější než příhoda sama. Od té doby se mi život zlepšil. Vidím, že ani vám to není cizí. Ať se ruka rychle spraví a to ostatní co nejrychleji opustí nás všechny. :-)

Moc ráda jsem si Vaše různá "poprvé" přečetla a v duchu se pokusila vrátit k některým svým obdobným či odlišným zážitkům. Téma jsme tu kdysi měli a já jsem psala nepříliš veselé vyprávění Poprvé v blízkosti smrti (nevím, jestli jsem už název nepopletla). Přála bych Vám i nám všem i v tomto věku ještě další a hlavně pozitivní prožitky, které bychom mohli zařadit do kategorie Poprvé. Děkuji.

Kraj je to pro mě naprosto vzdálený, ale jsem ráda, že jsem mohla tuhle procházku absolvovat alespoň zde na portále. Díky, cestujte, pište.

To jsou fantastické záběry, zvláštní mraky vlastně vídám jen v jižních Čechách, tady nemám moc šanci. Při pohledu na některé tvary mraků se ani nedivím, že je mnozí lidé vnímají jako mimozemské vesmírné lodi.

Milý veršovaný pozdrav potěšil, díky.

Nádhera. Nemám slov pro vyjádření obdivu nad Vaším umem a umem přírody.

I když na takové předpovídání sama nevěřím, moc mě baví o tom číst :-)

Slovo lockdown jsem na milost nevzala, aktivně ho nepoužívám. Je smutné, že se stalo slovem roku. Také bych si moc přála, aby slovem příštího roku byl nějaký optimistický pojem. Slovo rouška z češtiny jistě nezmizí. Jen ho, doufejme, nebudeme muset užívat my, kteří s rouškou nepřicházíme do styku ve svém zaměstnání. Některé neologismy jsou půvabné, osvěžující.

Marie, moc pěkný článek. Děkuju za něj. A jak jsem si prohlížela fotky, tak jsem si říkala... "U Marie v okolí je krásně..." Lesy mám moc ráda. A moc se mi líbila ta předválečná chata.

Zuzko, tvé verše čtu jedním dechem, spíše ale bez dechu, protože při tom dýchat zapomínám. ♥

Letos jsem tam kvůli covidu nebyla, tak aspoň ty fotky :-).